Food-Info.net> Potravinářské výrobky > Bylinky a koření

Kopr (Anethum graveolens)

Rostlinná čeleď

Apiaceae (miříkovité)

Botanická synonyma

Peucedanum graveolens

Původ

Střední Asie. Většina dováženého kopru pochází z Egypta, ostatní je dovážen ze Středomoří nebo východní Evropy.

Využívané rostlinné části

Plody (nejlépe chutnají rozdrcené před použitím). Čerstvá bylinka je také aromatická, ale po usušení ztrácí hodně ze své delikátní chuti.

Senzorické vlastnosti

Sladká a aromatická, chuťově podobná anýzu.

Hlavní složky

Esenciální oleje z listů (0,35%) a plodů (2 až 4%) se lehce liší ve složení: v oleji z plodů je hlavní složkou karvon (40 až 60%) a limonen (40%), ostatní monoterpeny se objevují pouze v malé míře (felandren, karveol, terpinen a dihydrokarvon). V oleji z listů je aroma dáno karvonem (30 až 40%), limonenem (30 až 40%), felandrenem (10 až 20%) a ostatními monoterpeny ; éter z kopru (monoterpenový éter) je charakteristický pro olej z listů kopru.

Kvetoucí rostliny kopru

Použití

Charakteristická sladká chuť kopru je oblíbena po celé Evropě, ale i západní, střední a jižní Asii. V Evropě je většinou používána na chléb, zeleninu (hlavně na okurku), nakládanou zeleninu a ryby ; při přípravě ryb jsou více používány listy. Kromě toho je kopr nepostradatelný pro bylinkové octy.

V jihovýchodní Evropě a v Rusku se kopr používá pro nakládanou zeleninu, která je v této oblasti produkována v mnoha druzích, a to buď nakládáním do octa nebo mléčným kvašením. Ve většině těchto receptů je čerstvý kopr nutný. V těchto oblastech s dlouhou a studenou zimou je uchovaná zelenina důležitým zdrojem vitamínů a chutí pro jinak nezajímavou zimní stravu. Kopr je také jednou z mála bylinek, která se používá při vaření v Baltských státech.

Čerstvé listy kopru (koprová tráva) jsou jakýmsi národním kořením ve Skandinávských zemích, kde jsou pokrmy z ryb a korýšů většinou buď přímo ochuceny koprem nebo servírovány dohromady s omáčkami, které kopr obsahují. Německá kuchyně se také přiklání k používání kopru, většinou v rybích polévkách a dušených jídlech. Kopr se dostal do severních oblastí většinou přes středověké kláštery, kde byl pěstován jako léčivá bylinka podle Capitulare de villis .

Avšak kopr si uchovává svou popularitu i v zemi jeho původu, v Asii. Sušený kopr je obsažen ve známé gruzínské kořenící směsi, khmeli-suneli a je také dosti oblíben v Iránu, hlavně ve veřených fazolích.

Zdroj: www-ang.kfunigraz.ac.at/~katzer/engl/spice_welcome.html